<< na celý program

Opatření města proti energetické krizi a jejím dopadům

… a současně nastavení systému podpory rodin a jedinců ohrožených chudobou v Roztokách.

Upozornění:
Jde o pracovní materiál, který je výsledkem našeho návrhu a poměrně masivního připomínkování mezi odborníky. Výsledkem je soubor opatření, mezi kterými lze volit podle toho, jak se situace bude vyvíjet. Není to tedy plán ve smyslu „toto všechno uděláme“, ale paleta možností, mezi kterými lze volit a vyčleňovat na ně více či méně úsilí a financí podle toho, jak se situace bude vyvíjet.

Cíle

  1. Zamezit tomu, aby lidé přicházeli o bydlení nebo padali do obtížně řešitelných dluhů nebo exekucí.
  2. Zavést opatření, která zmírňují dlouhodobé následky. To se týká hlavně rodin s dětmi, kde existenční stres rodiny a omezení aktivit, které dítě rozvíjejí, má dlouhodobé následky na celý život. Dále pak snižování všeobecné frustrace a posilování vazeb v komunitě. 
  3. Šetřit peníze samotné obce.

 

Na koho se navržená opatření vztahují?

Informační a koordinační opatření
     Skupina 1: Na všechny, tj. roztocká veřejnost

Finanční podpora a poradenství
     Skupina 2: Rodiny či jedinci, kteří:

  • mají trvalé bydliště v Roztokách a současně splňují cokoliv z následujícího
  • pobírají příspěvek na bydlení, přídavky na děti, příspěvek na péči nebo příspěvek na pěstounskou péči
  • jsou v exekuci či oddlužení
  • sleva na děti jim šla do daňového bonusu (lze doložit výplatinicí či potvrzením zaměstnavatele)

Proč toto cílení a tento způsob dokládání? 

  • Obec poskytuje podporu svým obyvatelům, protože “na ně” dostává od státu peníze. Proto je třeba individuální podporu přiznávat výhradně lidem s trvalým bydlištěm v Roztokách.
  • Ověření nároku necháváme co nejvíce na už existujících kategoriích státu. Nezatěžujeme úřad další byrokracií. 
  • Současně tím motivujeme lidi, aby o státní podporu zažádali; tím je dostáváme do systému podpory. Výsledkem je provázanější pomoc. 

1. Jak zamezit ztrátě bydlení a finančním problémům obyvatel?

Koordinační a informační podpora

  • Stoupnout si do role informační autority a systematicky přenášet informace o dostupné pomoci ze strany státu, popř. kraje – příspěvky na bydlení, přídavky na děti, obědy do škol, jiné možnosti podpory. Využití všech možných informačních kanálů, včetně specializovaných letáků pro seniory.
    • Plakáty na nástěnkách, Odraz, letáky do schránek, web města, obesílání e-mailem lidí, na které má úřad kontakt, FB příspěvky s grafikami či náhledovým obrázkem
  • Nabízet individuální poradenství v terénu včetně dluhového poradenství.
    Ideálně by toto měl dělat sociální odbor v rámci kvalifikované sociální práce. Vzhledem k tomu, že kapacity velmi pravděpodobně nebudou stačit, je zásadní vytvořit strukturu umožňující škálování – na částečné úvazky či DPP zařadit do týmu sociální pracovnice a lidi podobných profesí, kteří jsou na mateřské, rodičovské nebo v důchodu. Jde se zapojit pod ČvT nebo Radka Hábla a čerpat od nich metodickou podporu a spolupracovat. 
    • Kvalifikované individuální poradenství, ideálně včetně dluhové tematiky
    • Pomoc s vyplněním žádostí (lze v nouzi řešit v rámci škálování částečně i zapojením dobrovolníků).
    • Doporučení pro jednání s majitelem nemovitosti pro lidi v podnájmu – spíše psaná doporučení, jak jednat, když se dostanou do úzkých.
  • Nabízet informace ohledně úspor, včetně poradenství přímo v domácnostech. Alternativou je proškolit sociální pracovníky na základní energetické poradenství a vybavit je jasným návodem a podklady. Zvláště pokud odborníci jsou nesehnatelní.
  • Přímá finanční podpora (náklady spojené s bydlením)
    Město pravděpodobně nebude mít možnost ohrožené rodiny přímo podpořit, může je nasměrovat jinam, např.:
  • Nastavení spolupráce, komunikace, procesů mezi dalšími aktéry ve městě – aby lékaři, učitelé, soc. pracovníci a další aktéři poznali rodiny ohrožené chudobou a věděli, jaké jsou možnosti pomoci a kam je mohou odkázat. Odchytávání lidí, kteří na úřad sami nedorazí, protože je to nenapadne, nebo se stydí.

 

Sociální bydlení

  • Městské byty prakticky nemáme. Dlouhodobě je nutné tímto směrem napnout síly. 
  • Podpora spolubydlení a podobných modelů – právní, informační
    • Připomínat jako možnost, mít k dispozici vzory smluv pro takové řešení

 

Finanční podpora & hmotná pomoc

  • Hrazení školkovného, poplatku za družinu a školních a školkových obědů (Pokud to nebude zavedeno na celostátní nebo krajské úrovni.) 
    • ZŠZB je zapojena do krajského programu Obědy do škol, který funguje pro rodiny v hmotné nouzi. Je žádoucí, aby se zapojily i MŠ. Obědy dětem v rodinách v hmotné nouzi pak hradí kraj.
    • Navrhujeme hradit poplatek za školku či školní družinu a školní obědy i dětem z ohrožených rodin (Skupina 2 definovaná v úvodu), a to na požádání na sociálním odboru a po doložení, že člověk do skupiny spadá (tj. potvrzením, že dostává příspěvek na bydlení atp.). Částka bude vyplácena přímo školním institucím pod VS dítěte.
    • U rodin, které do skupiny 2 nespadají, navrhujeme zachovat současný postup (rodina požádá, o přidělení rozhoduje sociální komise, schvaluje rada města).
  • Příspěvek na volnočasové aktivity 
    • Navrhujeme přispívat na jeden kroužek každému dítěti z definované Skupiny 2. Příspěvek bude ve výši 1000 Kč a současně max 80 % ceny daného kroužku (tj. na kroužek stojící 2500 Kč bude příspěvek 1000 Kč, na kroužek stojící 800 Kč bude příspěvek 640 Kč). Částka bude vyplácena přímo pořadateli kroužků. 
    • Navrhujeme přispívat stejnou částkou i rodinám (resp. dětem) nespadajícím do skupiny 2, které o to požádají. O přidělení podpory bude rozhodovat sociální komise a žádosti budou posuzovány individuálně, jako je to nyní.
  • Komunitní re-use centrum (humanitární sklad 2.0), ve kterém může kdokoliv odložit věci, které už nepotřebuje, a jiný si je zdarma či za symbolický poplatek vzít. Jeho otevření v městských prostorách Za Cihelnou, postavení týmu, který bude řešit provoz a propagaci, koordinaci dárců, třídění věcí, kontakt s dalšími subjekty (charity, potravinová banka). 
    • Centrum bude z velké míry fungovat dobrovolnicky (náklady pro město jsou energie, údržba objektu, plat Anatolije z UA grantu, tisk plakátů)
    • Bude sloužit jako informační a kontaktní místo pro sociální podporu (letáky, nástěnka)
    • Primárně v něm bude oblečení a boty, vybavení domu, dětské věci, hračky, vybavení. Může pomáhat shánět i větší věci (nábytek, spotřebiče), ale jen koordinačně, bez skladování těchto věcí.
    • Centrum může obsahovat komunitní lednici (nutná konzultace s hygienou a projektem Beze zbytku)
    • Centrum bude sloužit jako výdejní místo potravinové pomoci (viz dále)
  • Potravinová pomoc (týká se potravin a hygienických potřeb) bude probíhat pod vedením sociálního odboru. Je součástí širší práce s klientem jako jedno z podpůrných opatření – sociální pracovník pomoc přiděluje na základě rozhovoru s klientem a vyhodnocení jeho situace vždy na konkrétní časový horizont, po kterém dojde k vyhodnocení situace a prodloužení, nebo ukončení podpory. 
    • Část potravinové pomoci lze zajistit spoluprací s Potravinovou bankou.
    • Část bude nutné hradit z financí města – pokud je potravinová pomoc člověku přidělena, musí mít jistotu, že ji opravdu dostane, a potravinové banky bývají poměrně nevypočitatelné (někdy tam dostanete třeba paletu majonézy, což jako základní podpora není úplně ideální).
    • Potravinová pomoc bude sestávat ze stálého balíčku základních potravin s možností obohacení o něco, co bude “navíc” (např. ta majonéza :-)).
    • Pro určité skupiny obyvatel (typicky osamělí senioři) lze přistoupit k potravinové pomoci ve formě dotování obědů ze školní jídelny, popř. obědů rozvážených pečovatelskou službou.
  • Finanční pomoc na úrovni města navrhujeme zachovat v současné podobě, tj. možnost požádat s tím, že příspěvky přiděluje sociální komise a schvaluje pak rada města. Pro ohrožené skupiny (skupina 2) navrhujeme umožnit z tohoto typu pomoci hradit nečekané náklady na energie (které zvláště pro samostatně žijící seniory mohou být likvidační) či kauce na bydlení.
  • Dorovnání příspěvku na bydlení – díky nastavení sociálního systému má mnoho lidí nárok na příspěvek na bydlení, ale jeho výše vychází v Roztokách velmi nízká. Navrhujeme proto takovým osobám příspěvek dorovnat do výše 1000 Kč. Pokud někdo nárok na příspěvek na bydlení má, v nouzi reálně je. Potřebuje, aby pomoc byla taková, aby se o ni vyplatilo vůbec žádat. 
  • Finanční sbírka – nebude asi nikdy zásadním zdrojem financí, ale je skvělým nástrojem už jen pro posílení mezilidské solidarity. Kromě toho účetně zjednodušuje provoz komunitního re-use centra (dobrovolné příspěvky mohou jít právě do této sbírky). 
    • Navrhujeme zřídit finanční sbírku (nebo dvě sbírky), kde bude účelem pokrytí nákladů na provoz komunitního re-use centra (především energie) a podpora ohrožených rodin a jednotlivců.

2. Zamezení dlouhodobým dopadům

  • Příspěvek na volnočasové aktivity už byl zmíněn a spadá i do této skupiny, protože přítomnost dětí ve volnočasovém vzdělávání a rozvíjení jejich talentů má dopad jednak na jejich psychické zdraví, jednak na dlouhodobou životní úspěšnost.
  • Nastavení spolupráce mezi organizacemi, lékaři, úřadem atp. patří také sem, zásadní je zahrnout i mateřské školy, aby se případné problémy řešily včas i u rodin s menšími dětmi.
  • Zajištění psychologické pomoci – jednorázové konzultace nebo déledobé skupinové práce (ideální by byla i možnost déledobé individuální práce a je důležité o to usilovat, ale vzhledem k situaci v péči o duševní zdraví všeobecně to pravděpodobně nebude reálné)
  • Supervize pro pomáhající – navázat na osvědčený postup vyzkoušený v rámci iniciativy Roztoky pomáhají. Cílovou skupinou pro podpůrnou supervizi jsou sociální a terénní pracovníci, lékaři, učitelé, pečovatelé a další pomáhající profese. V případě, že nebude možnost získat/platit supervizora, zavést balintovské skupiny.
  • Nízkobariérové volnočasové aktivity pro mladé – terénní venkovní program zdarma směřovaný primárně na mládež, vedený lokálními lektory, kteří budou do určité míry zahrnuti do systému spolupráce.
  • Doučování v knihovně už běželo, stojí jednoznačně za to ho podporovat dlouhodobě.
  • Strategická a proaktivní komunikace. Je naprosto zásadní předem, pravidelně, různými kanály a lidským jazykem informovat o tom, co se dělá, jaké jsou možnosti, jak jich lze využít, jak se lze zapojit.
  • Zapojení veřejnosti jako dobrovolníků, popř. dárců – Pokud se najde byť jen dílčí možnost zapojení, která není náročná na odbornost ani finance, ale umožňuje zapojení víceméně každému, silně to snižuje úzkost a pocit bezmoci. Jednotlivcům to významně pomáhá a komunitu to posiluje. Jak možnosti zapojení, tak průběh a výsledky je nutné dobře a často komunikovat ven – jednak jako formu poděkování dobrovolníkům, jednak jako zprávu ven, že není vše na světě ztraceno a jsou i jiné možnosti než se utápět v zášti a beznaději.

3. Šetření peněz obce

Krátkodobá opatření (dle situace, není nutné realizovat všechna)

  • Urychlit výměnu veřejného osvětlení za úsporné.
  • Tlumit na část noci veřejné osvětlení (tj. snížení intenzity světla u lamp, které to technologicky umožňují) – např. od 30 minut po posledním a před prvním spojem do Prahy, tj. 1.30–4.00, aby se lidé dostali dobře domů z posledního spoje a na první spoj.
  • Omezit topení ve veřejných budovách a školách na teploty doporučené vládou.
    Topit jen v časech, kdy se v budovách někdo vyskytuje (např. nevytápět školu po konci vyučování a v noci). Finančně podpořit řešení, která naprogramované vytápění podle časového rozvrhu využití prostor vytápění umožní (např. chytré hlavice na ústřední topení, kde jde nastavit, kdy se mají zapnout a kdy vypnout, aby byl prostor vytopený, když se učí, ale ne jindy).
  • Dočasné zrušení nočního osvětlování památek. Po přechodu krize se při jejich osvětlování držet osvětlovací příručky MŽP. 
  • Instalace chytrých měřáků v městských bytech a menších nebytových prostorách (funguje i jako možnost pro obyvatele si spotřebu lépe hlídat, takže patří i do první sekce). Doporučená pravidla vytápění pro nájemce. 
  • Vypnout ohřev teplé vody na mytí rukou ve veřejných budovách.
 

Dlouhodobý směr

  • Zaměřit se na energetickou úspornost městských prostor při nové výstavbě i rekonstrukcích a využívat dotační výzvy na tyto účely
  • Cíleně budovat fond sociálních/obecních bytů
  • Spustit přípravu komunitní energetiky – připravit projekt energetických společenství a instalace FVE a tepelných čerpadel na veřejné budovy, kde to dává smysl (je potřeba energetický plán, je možné zařazení do pilotních projektů i před schválením legislativy)